|
|
Vyobrazení izraelsko-palestinského konfliktu ve zpravodajství českých médií
Lacina, Jiří ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje obrazu izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích, konkrétně přítomnosti předpojatosti ve zpravodajství. Práce zjišťuje, zda se ve zpravodajství českých médií o izraelsko-palestinském konfliktu objevují prvky mediální předpojatosti, případně které. Teoretická část práce popisuje předpojatost a související koncepty a dále se zabývá historií izraelsko-palestinského konfliktu, včetně bližšího pohledu na česko-izraelské a česko-palestinské vztahy. Následně práce představuje vybrané zahraniční i české výzkumy, které zkoumají mediální obraz izraelsko-palestinského konfliktu. Jako metodu práce využívá kvantitativní obsahovou analýzu a analyzovány jsou zpravodajské články publikované v pěti nejčtenějších online médiích během střetů v květnu roku 2021. Analýza se zaměřuje na přítomnost kontextuálních informací o konfliktu, označení používaná pro činy, aktéry a území nebo způsob informování o obětech. Výsledky ukazují, že obraz konfliktu, který předkládají česká média, je z různých perspektiv neúplný a zkreslený. Výsledky však neukazují, že by zpravodajství bylo jednoznačně předpojaté ve prospěch (či v neprospěch) izraelské nebo palestinské strany.
|
|
|
Náboženský sionismus a rok 1967: Změna paradigmatu?
Broschardt, Michal ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj myšlenek náboženského sionismu s důrazem na změny po šestidenní válce v roce 1967. Práce konceptuálně vychází z literatury o nacionalismu se zaměřením na teritoriální a náboženské aspekty. V první části je rozpracován původní, převážně umírněný charakter náboženského sionismu, který se povětšinou projevoval pragmatismem a vůlí ke kompromisům. V důsledku šestidenní války práce analyzuje útlum tohoto umírněného pragmatismu, který nahradil mesianistický sionismus inspirovaný myšlenkami Abrahama Kooka. Za hlavní faktor změny tato práce považuje otázku kontroly nově nabytého území, která se stala obzvlášť relevantní pro celou izraelskou společnost. Pod vlivem mesianistů došlo uvnitř hnutí k přeorientování směrem k teritoriálnímu maximalismu, který je spojen s představou redemptivní role Izraele. Zároveň se uvnitř náboženského sionismu objevil silný protiarabský sentiment a vize židovské výlučnosti uvnitř státu. Klíčovou roli v této transformaci sehrálo uskupení Guš Emunim, které se stalo určující pro aktivity moderního osadnického hnutí na Západním břehu Jordánu, Golanských výšinách a v Gaze. Po zániku Guš Emunim došlo k větší decentralizaci náboženského sionismu, přesto jeho vliv zůstává patrný až do současnosti. Část nábožensky sionistického spektra se však více...
|
|
|
Posuny v turecké zahraniční politice v éře R. T. Erdoğana a její dopady na vztahy s USA a Izraelem
Ikizgül, Varol
Má bakalářská práce se zabývá podobou a vývojem turecko-amerických a turecko-izraelských zahraničních vztahů zejména v éře R. T. Erdoğana. Cílem práce je odpovědět na otázky, jakým způsobem se změnila zahraniční politika Turecka po nástupu R. T. Erdoğana a jak výrazně se tyto změny promítaly na postupném vývoji zahraničních vztahů se Spojenými státy a Izraelem. Turecké, izraelské i americké zájmy především na Blízkém východě se velmi často prolínají, proto jsou jejich zahraniční vztahy velmi dynamické. Práce poukazuje na to, že ačkoliv Turecko zůstává jedním z hlavních partnerů Spojených států v rámci NATO, Erdoğanova zahraniční politika se dostala již několikrát do konfliktu se zahraniční politikou Bidenovy administrativy, Trumpovy administrativy, nebo před tím Obamovy administrativy. Jako zásadní jádro konfliktů považuji především kurdskou otázku, nebo otázku pořizovaní vojenských technologií mimo struktury NATO. V rámci posilování svých mocenských pozic Ruska a Íránu je stěžejní i pozice Izraele, který je významným strategickým spojencem Spojených států a také Turecka. Přesto, že turecko-izraelské vztahy byly po většinu času na dobré úrovni, pásmo Gazy bylo hlavně v první půlce desátých let jádrem sporu mezi oběma zeměmi.
|
|
|
Izraelský lidový tanec: historie a současnost se zvláštním zřetelem na české prostředí
Šilarová, Anežka ; Stavělová, Daniela (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit izraelský lidový tanec z několika různých hledisek. V první části práce, která je založená na četbě odborné literatury k tématu, autorka práce představuje, jakým způsobem izraelské lidové tance v Izraeli vznikaly, jaké jsou jejich kořeny a jakým způsobem dále fungují v současné izraelské společnosti. Zvláštní pozornost je zde věnována problematice označení izraelského lidového tance jako "lidového". Druhá část práce vychází z vlastního terénního výzkumu autorky a týká se provozování izraelských lidových tanců v českém prostředí. Zatímco v Izraeli jsou tance spojovány především s demonstrací izraelské identity, v českém prostředí dostávají tance odlišné významy. V první části výzkumu se autorka pokusila zrekonstruovat historii šíření těchto tanců v českém prostředí a zmapovat skupiny, které se zde izraelským lidovým tancům věnují. Shromáždění těchto faktů může dále posloužit jako informační základna pro všechny badatele, kteří by se chtěli izraelskými lidovými tanci v Česku více zabývat. V druhé části výzkumu se autorka soustředila na způsob provozování izraelských lidových tanců v pražské skupině Besamim. Na základě zúčastněného pozorování a vedení rozhovorů s tanečníky se pak pokusila nastínit, jaký význam mají tyto tance v životě lidí, kteří se jejich...
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
The impact of the Turkish economic crisis on Turkey's foreign policy and the Turkish-Israeli relations
Rodrigues Soares Barbosa Silva, Pedro Gonçalo ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit dopad turecké hospodářské krize na zahraniční politiku Turecka a analyzovat následný vývoj vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Pro podporu analýzy byl využit teoretický rámec vycházející z ekonomického realismu, přičemž analytická část práce se zaměří nejprve na ekonomický rozměr turecko- izraelských vztahů a později na jejich bezpečnostní rozměr. Ekonomická analytická část se zaměřuje především na hospodářskou krizi v Turecku v roce 2018 a charakteristiku turecké ekonomiky, jakož i na obchodně-ekonomické vztahy mezi Ankarou a souvisejícím nedávným regionálním vývojem. Práce se zabývá turecko-izraelským sbližováním v roce 2022, přičemž kombinuje politickou analýzu nedávného vývoje s historickou studií bilaterálních vztahů. Zkoumán je rovněž bezpečnostní rozměr vztahu, zejména v souvislosti se společným zájmem o Írán. Práce hlouběji analyzuje turecko- íránské, jakož i izraelsko-íránské soupeření v Sýrii a Iráku, aby bylo možné zhodnotit potenciální kalkulace v turecké zahraničněpolitické změně motivované bezpečností. Práce dochází k závěru, že posun turecké zahraniční politiky po krizi odpovídá ekonomickému realismu. Turecko-izraelské sbližování je pozitivní, ale v současném regionálním kontextu není ojedinělé. Obchodní vztahy se vyvíjejí příznivě, ale ve srovnání se...
|
|
|
Populační politika Izraele
Benešová, Tereza ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá populačním vývojem Izraele v kontextu jednotlivých opatření populační politiky mezi roky 1948-2022. V rešerši literatury jsou ukotveny základní koncepty populačních politik a teorií. Jsou také diskutována konkrétní opatření, která byla přijímána v Izraeli a problematika je zasazena do politických a historických souvislostí. Na rešerši literatury navazuje analytická část, která zkoumá ukazatele plodnosti, migrace a asistované reprodukce v kontextu především natalitní a imigrační politiky Izraele. V závěru je prostor věnován také možnému budoucímu směřování populačních politik Izraele. Ve výsledcích práce není jasný vliv konkrétního opatření na populační vývoj, ale je především poukázáno na dílčí souvislosti mezi populační politikou Izraele a populačním vývojem. Klíčová slova Izrael, populační politika, populační vývoj, plodnost, migrace Počet znaků bez mezer: 114 146
|
|
|
Dopad nové Hedvábné stezky na geopolitický vliv USA v oblasti Blízkého východu
Šimek, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce se zabývá vlivem projektu Nové Hedvábné stezky na geopolitickou stabilitu Spojených států na Blízkém východě skrze vztahy s blízkými partnerskými státy v čele s Izraelem a Saudskou Arábií. Skrze teorii vzájemné závislosti poukazuje na snahu Čínské lidové republiky o zvýšení vlastního geopolitického vlivu na úkor Spojených států skrze výhodné ekonomické vazby a příslib dlouhodobé více úrovňové spolupráce. Ta pomáhá Číně získat větší důvěru zmíněných států a zajistit si tak ochotu k další spolupráci. Navíc rozvíjející se obchod mezi Čínou a státy na Blízkém východě dává východní velmoci prostor pro jednání s více stranami lokálních konfliktů a z podstaty této výhody i funkci moderátora případné diplomatické diskuse mezi státy v konfliktu. To výrazně ovlivňuje geopolitický vliv Spojených států a jejich vyjednávací pozici při jednáních s místními státy. Projekt Nové Hedvábné stezky navíc má kromě geopolitického nátlaku a převzetí ekonomické hegemonie od Spojených států za cíl i zajištění přísunu energií a paliv do Číny, čímž získává většina států vyvážejících ropu odbytiště, které s ustupujícím zájmem o spolupráci se Spojenými státy přeroste jejich obchodovaný obrat. Práce poukazuje na tuto problematiku a další detaily vzájemných vztahů Izraele, Saudské Arábie, Číny a Spojených států za vlády...
|
|
|
Mesiánští Židé v Izraeli
Pošvářová, Viktorie ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na hnutí mesiánských Židů v Izraeli, jeho historii a charakteristiku. Mesiánští Židé se nejčastěji sebeidentifikují jako Židé věřící v Ježíše Nazaretského, jeho mesiášství a božskou podstatu. Identita mesiánských Židů je proto především židovská, avšak jejich hnutí a víra přímo vychází z křesťanství. Z tohoto důvodu se nabízí možnost pohlížet na mesiánské Židy jako na fenomén mnohonásobné náboženské orientace. Práce vysvětluje pojem mnohonásobné náboženské orientace a jednotlivé rozdíly mezi mnohonásobnou náboženskou identitou, participací a příslušností, aby byl tento koncept následně aplikován na skupinu mesiánských židů v Izraeli. Cílem bakalářské práce je charakterizovat podobu mesiánského judaismu v Izraeli a následně odpovědět na otázku o jaký z typů mnohonásobné náboženské orientace se jedná.
|
|
|
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
|
host ::
RSS.